Reklama
 
Blog | Josef Ježek

Kdo bude rozdávat karty?

V patnáctém čísle Respektu byl uveřejněn článek Tomáše Lindnera Míchání karet. Přemýšlí nad tím, zda po pandemii bude posílena světová role Číny či jak může vypadat ono rozdání karet poté. Aniž by bagatelizoval roli Číny při rozpoutání epidemie, pléduje autor za další spolupráci s ní. Tak trochu jakoby se nic nestalo. Prostě chce tu zachovat globalizaci, přes všechna její selhání. A brojí proti současným vedením USA a Číny, že k sobě jaksi nenacházejí cestu. Ký div, chtělo by se říci. A samozřejmě je na tapetě president Trump. Jinak to u levicového žurnálu ani nelze.

Kdo chce psa bíti, hůl si vždy najde. Kdo chce Donalda Trumpa kritizovat, nějaký důvod vždy vymyslí. Výsledkem ovšem je, že ti, co nejsou zavilými odpůrci D.T., už jeho kritiky moc vážně neberou. A vlastně je ani moc nevnímají. A to i v případech, kdyby náhodou měli pravdu, argumentovali rozumně. Což je jistě škoda. Odplivnutí směrem k D.T. v článku ovšem je – jak to nezřídka bývá – mimo mísu. Americký president i jeho ministr zahraničí prý trapně nové nemoci říkají čínský či wuchanský virus. Jenže odkud tato nemoc přišla, kde vznikla? No, v Číně, konkrétně ve Wu-chanu. A do světa se s prudkostí moru rozšířila právě díky čínskému vedení, díky jeho totalitnímu systému, díky jeho prolhanosti a pohrdání okolním světem. (To poslední ovšem není nic nového, Chanové vždy považovali ty ostatní za barbary.) Odborníci se shodují, že epidemie se rozšířila právě díky naprosto neadekvátnímu postupu čínských autorit. V opačném případě by tento průběh nenabrala a v tom optimálním by se z Číny do světa vůbec nerozšířila. Jenže ideologie tam opět zvítězila nad zdravým rozumem. (Už si na tohle nepamatujeme tady u nás? Není to zas tak dávno…)

Nakonec i do Evropy se pandemie vhrnula přes italskou Lombardii, kde shodou okolností pracují desítky tisíc čínských dělníků. Zejména pak šijí módní italské značky, jež nezřídka dnes již vlastní i čínský kapitál. Inu, globalizace. Amerika sice rychle zarazila lety z Číny, nicméně v krátkém, snad dvoutýdenním oknu, jež zůstalo před nástupem zákazu otevřeno, dorazilo do Ameriky mimo jiné obrovské kvantum Číňanů. Při zodpovědném chování čínských komunistů tato okna by zůstala zavřena… A nyní se máme s Čínou, která nejspíše opět lže stran dalšího vývoje epidemie doma (viz prohlášení i některých našich činitelů, jinak svým založením spíše chanofilů), chytit za ruce a radostně spolupracovat? Na čem, na šíření čínské propagandy, jak Říše středu zachraňuje svět? Jak je opravdu vlastně možné, že ten zlotřilý koronavirus zavlekli do ubohé Číny zlovolní američtí vojáci? To snad není míněno vážně. A k čemu by to nakonec vedlo, o tom autor neuvažoval?

A poznámka k oné „nekompetenci“ Donalda Trumpa. Trump sice zpočátku zareagoval adekvátně. Za což byl náležitě odsuzován. Zastavit jen tak lety z Číny, no fuj. Pak ale zaspal a zazmatkoval. Kdo prosím se ale takto nechoval, ať již ze světových leaderů či států jako takových? Pandemie zastihla svět nepřipravený. Snad s výjimkou Tchaj-wanu, který uplatnil své zkušenosti z nedávné epidemie. To by měl být náš vzor, když už premiér nějaký hledá. Možná je veliké štěstí, že COVID-19 je vlastně relativně mírný. Aspoň zatím. Drastičtější pandemie by mohla mít skutečně nedozírné následky. Vzpomeňme jen na španělskou chřipku, ta si vzala padesát až sto milionů životů. Ale zpět k Trumpovi. Nakonec i takový jeho zavilý kritik, jakým je bývalý dvorní politolog Baracka Husseina Obamy Fareed Zakaria, připouští, že krom decentralizované struktury Spojených států k současné situaci přispěly všechny poslední vlády, demokratické i republikánské. Vysvědčení za zvládnutí epidemie, v Americe i kdekoli jinde, se však bude vystavovat zejména za druhé dějství, tedy za řešení následků. A zde je na hodnocení skutečně ještě moc brzo.

To, kdo bude v éře pokoronavirové „rozdávat karty“, bude zásadní. A určí to podobu jedenadvacátého století. Jedenadvacátého století po Kristu. Nikoli po Mohamedovi či Buddhovi, při vší úctě k nim. Čína tím dominátorem býti nemusí. Byť cynika by asi nepřekvapilo, kdyby byla takto odměněna za katastrofu, kterou způsobila. Pro nás by to bylo fatální, byť pro pár domácích hráčů by to jistě byl takový jackpot. Evropa tím leaderem jistě nebude. To se nepokoušejí insinuovat ani ti nejaktivističtější z levých publicistů. Takže zbývá… Ono „rozdvojení“ Západu a Číny je opravdu jediné rozumné řešení. Samozřejmě nikoli totální, ale podstatné a dotažené. Přestaneme-li býti na Číně (v omezené míře i na Rusku) závislými, bude možná svět méně bezpečný, méně stabilní, méně příjemný. Jak navozuje článek. Leč bude to pro nás, pokud ovšem budeme chtít vyznávat naše hodnoty a žít své životy nezávisle na cizí, totalitní moci, asi nakonec tím jediným světem k přežití. Dost možná se to bez konfliktu neobejde. Můžeme se mu ovšem snažit za každou cenu vyhnout, jak se o něco podobného snažili pánové Daladier a Chamberlain v bavorské metropoli. Dopadneme pak stejně.

Amerika už tímto směrem, tedy odpoutáváním se od Číny, jde. I přípravou na možný konflikt. I díky D.T. Evropa, jež svoji impotenci předvádí právě nyní, bude schopna být asi těžko důslednou. Bohužel. Článek mudruje nad možným potenciálem Evropy pro futuro. Prý tlačit Ameriku a Čínu ke spolupráci, přebírat iniciativu (jakou?). I autor tak fakticky uznává v podstatě méněcenné postavení Evropy v současném „koncertu velmocí“. Což samozřejmě není problém nějakého Bruselu, ale evropských států. Potenciál Evropy by snad mohl být v tom, že se bude schopna vzpamatovat a začít se chovat jako mocnost. A nalézat si spojence své krevní skupiny. Můžeme napovědět – sem patří v prvé řadě Amerika, ale i Izrael. A to vše také znamená, že se prvořadě bude věnovat i svému odstrašujícímu potenciálu, nikoli chimérickým projektům.

Dovede si ale kdo představit, že podobné věci budou uskutečňovat oni levičáci, leví liberálové, vládnoucí dnes Evropou? Resumé je zřejmé. Evropa se buď vrátí ke konzervativním hodnotám, konzervativní politice. Konec konců ji založili a vybudovali právě konzervativci. Anebo holt prostě nebude.

 

Blog vznikl na základě komentáře k uvedenému článku.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama