Komentáře: Život a doba dvou presidentů

Od: Anonym

Anonym — Sat, 20 Nov 2021 17:39:38 +0000

Od: Martin

Martin — Sat, 31 Jan 2015 11:56:03 +0000

Havlova presidentura poskytla Č-S (jež poněkud nesmyslně hájil až do konce…) a pak Česku nezaslouženou pozici a výhody. Což mu…část české populace ve své zaprděnosti nikdy neodpustila. – 1.část
Ačkoliv kritických poznámek na Masarykovu adresu je v textu několik, Havlovi pan Ježek vyčítá pouze to, že prý hájil existenci Č-S až do konce. Mýlí se jak z věcného, tak i časového hlediska. V politice jsou relevantní činy, nikoliv slova. Havel svým neustálým vciťováním se do politických ambicí slovenských národních vůdců hájil nikoliv zájmy mlčící většiny, která si přála další existenci státu, ale politicky dobře disponované menšiny, která neměla na jeho trvalé existenci zájem. Hned po volbách 1992 se ocitl mimo hru v důsledku své politické krátkozrakosti, když na jaře 1990 prosadil ve FS, aby jeho pětileté funkční období bylo zvláštním ústavním zákonem zkráceno na pouhé 2 roky. Tehdy si myslel, že ho role hradního pána nebude tak dlouho bavit.

Od: Martin

Martin — Sat, 31 Jan 2015 11:52:31 +0000

pokračování
V říjnu 1989 prohlásil, že politika je terén, na který on nikdy nevstoupí, v prosinci 1989 tvrdil, že chce být presidentem jen do svobodných voleb, o půl roku později jen na 2 roky a 2 roky poté byl celý nesvůj, když zůstal bez funkce. Po potupné porážce v červencových volbách, kterou mu uštědřilo Mečiarovo HZDS, tedy asi 5 měsíců před definitivním zánikem Československa, ho přestal jeho osud zajímat, svědomitě plnil instrukce Václava Klause a držel se stranou výměnou za slib, že se stane kandidátem ODS na Hrad po rozdělení státu. V roce 1990 vyprávěl Havel celému národu, jaká je pro něj nejvyšší státní funkce oběť a o 2 roky později zobe Klausovi z ruky, aby se na Hrad znovu dostal. Tentokrát již nikoliv na zkrácené funkční období. Tak nízká osobní integrita by se stěží našla u jiných evropských politiků, nota bene těch, kteří by si tak zakládali na své subjektivní morálce jako právě Havel.

Od: Martin

Martin — Sat, 31 Jan 2015 11:50:05 +0000

dokončení
Hlásím se k té části populace, která si není vědoma jakýchkoliv (tím méně nezasloužených) výhod pro ČR v důsledku zvolení Havla do čela státu. O tom se hodně mluví, ale konkrétní případ nebyl nikdy uveden. Dostal snad náš stát doložku nejvyšších výhod dříve než naši sousedé? Měly české firmy lepší podmínky než ostatní? Vstoupili jsme do NATO dříve než Polsko nebo Maďarsko? Byla nám zrušena vízová povinnost do USA za to, že Havel vyjádřil plnou podporu náletům na Srbsko? Rád bych se dověděl alespoň o jediné výhodě, kterou ČR měla oproti jiným středoevropským zemím v důsledku toho, že byl Havel opakovaně zvolen presidentem, potom jsem ochoten korigovat svůj názor.

Od: Martin

Martin — Sat, 31 Jan 2015 11:44:22 +0000

Havlova presidentura
dodatek ke včerejší obsáhlé polemice

Od: Martin

Martin — Fri, 30 Jan 2015 19:01:11 +0000

ad 1) Václav Havel jako nedobrovolný zakladatel českého státu
Zakladatelem novodobého českého státu byl TGM a je zcela lhostejné, že tehdejší Československo, po více než 70 let své existence, bylo polistopadovými elitami přivedeno k zániku a stát z roku 1918 dnes již neexistuje. Českým Independence Day byl a také zůstane 28. říjen 1918. Tehdy jsme se poprvé stali součástí Západu. Pro pana Ježka bude možná překvapením, že Německo, ač geograficky západně od nás, tehdy součástí Západu nebylo a ani se jí nepovažovalo.

Od: Martin

Martin — Fri, 30 Jan 2015 18:59:15 +0000

ad 1) Václav Havel jako nedobrovolný zakladatel českého státu – dokončení
Pokud přistoupím na nesprávný výklad, že žádný český stát do roku 1992 neexistoval (i když Češi a Moravané Československo za svůj stát považovali a vládnoucí disidenti nás peskovali za to, že jsme si ho ztotožnili s českým státem) a naše státní samostatnost vzniká až po osamostatnění Slovenska, tak by musel být zakladatelem Václav Klaus. Pan Havel se svou vlastní vinou ocitl zcela mimo politiku, když si z osobních pohnutek a momentální nálady nechal před parlamentními volbami roku 1990 zkrátit funkční období na 2 roky a skutečnost, že ho sněmovna zvolila presidentem až koncem ledna 1993 109 hlasy vládní koalice, je zcela jasným důkazem, že Havel žádným zakladatelem nebyl.

Křečovitá snaha připisovat Havlovi zásluhy o stát, které neměl a přiblížit ho Masarykovi, jeho zakladatelskému činu, je tu evidentní.

Od: Martin

Martin — Fri, 30 Jan 2015 18:53:24 +0000

ad 2) Představa 1. presidenta, co by levobočka posledního císaře…
Podle toho, jak tu pan Ježek téměř v každém ze svých blogů na libovolné téma uroní krokodýlí slzu nad koncem R-U, tohoto více než dokonalého předobrazu současné EU, považuji za pravděpodobnější, že on je levobočkem jednoho ze synů sesazeného Karla…
Z toho, co tu za ta léta pan Ježek napsal, vyplývá (i když to možná nebylo explicitně vysloveno), že mnohonárodnostní říše pod vládou moudrého vladaře by dokázala ochránit své národy od nacistické nadvlády i komunistické diktatury a pod zorným úhlem této iluze pak zcela neobjektivně, se znaménkem mínus vytknutým před závorkou, posuzuje vše, co se od roku 1918 v naší novodobé historii událo.

Od: Martin

Martin — Fri, 30 Jan 2015 18:48:52 +0000

ad 2) Představa 1. presidenta, co by levobočka posledního císaře…- dokončení
Odmítá pochopit, že žádná říše netrvá věčně, že myšlenka jednoty oltáře a trůnu nebyla nadále nosná pro žádný z národů monarchie, nejméně pak pro rakouské Němce, kteří ve své většině nejpozději od vzniku 2. říše usilovali o Zusammenschluss aller Deutschen zu einem Grossdeutschland. R-U se stalo zcela závislým na Německu již na přelomu 20. století a během války, do níž svým srbským dobrodružstvím uvrhlo celou Evropu a v jejímž průběhu se stalo německým vazalem zcela neschopným o čemkoliv rozhodovat, se ukázalo, že zájem na jeho další existenci nemá žádná z mocností, tím méně některý z jeho národů. Jedinou možnou alternativou k nástupnickým státům tak nebylo zachování R-U, ale vznik Velkoněmecké říše, pokud by Německo nebylo ve válce poraženo.

Od: Martin

Martin — Fri, 30 Jan 2015 18:40:37 +0000

ad 3) Zásadním omylem byla konstrukce Československa jako takového. Když už k ní ale vůbec došlo, mělo být vše asi jinak.
Tschechoslowakei als Fehlkonstruktion napsaly Sudetendeutsche Zeitung v roce 1993 po zániku Československa a stejný názor má i pan Ježek. Tady snad jen jednu poznámku: stát, který se stal obětí zahraniční agrese a přesto byl obnoven, prokázal svou vitalitu. Proto ze skutečnosti, že se po roce 1989 rozložil, nelze vinit jeho zakladatele, ale polistopadové politiky, kteří politice nerozuměli. Místo toho, aby vládli, tak se vciťovali.